Pověsti a příběhy

Místo s tak bohatou minulostí prostě nemůže procházet staletími bez různých legend a zajímavých příběhů. Ocitnete se v tajemných lesích nebo na hradním nádvoří a okamžitě na vás dýchne jisté nadpřirozeno. Nemůže chybět pověst, že pod Křivoklátem se nacházejí tajné podzemní chodby, skrývající mnohé poklady.

Povídá se, že se jednou do lesů Křivoklátska dostal loupežník Babinský. Prý tady potřeboval ukrýt svůj poklad, ovšem páni z Křivoklátu se o tom dozvěděli a brzy ho zajali a vedli v řetězech na hrad. Chtěli, aby prozradil, kde se poklad nalézá, ale on i přes mučení zapíral a nakonec si vymyslel, že peníze najdou pod třetím vrškem mezi Křivoklátem a Lány. Páni odjeli hledat poklad a slavný loupežník jim mezitím utekl z hradu.

Jiná pověst se týká období třicetileté války, kdy sem přitáhli Švédové a zájem měli i o hrad Křivoklát. Ve zdejších lesích zabloudili a jedné babky se nedokonalou češtinou zeptali, jak se dostanou na Křivohnát. Babka jim odpověděla, že o ničem podobném neslyšela, tak se sebrali a odtáhli. Ovšem pravdou je, že po vyhoření Křivoklátu v roce 1643 ho záhy obsadili právě Švédové a po třicetileté válce na hradu nezůstalo skoro nic.

V době krále a císaře Karla IV. bylo jím nařízeno nasazovat okolo hradu zpěvné ptactvo. Zpívající ptáčci měli potěšit Karlovu první ženu Blanku z Valois, která na hradě porodila svou první dceru Markétu. Během jejího šestinedělí ji těšila zpěvem hejna slavíků. Slavičímu zpěvu neunikla ani malá princezna, která se procházela s chůvou a se svou matkou po cestě pod hradem. Slyšela je nejen zpívat, ale dívala se jak poprvé létají a opouštějí svá hnízda. Cestička se nazývala Slavičí stezka a stromy kolem ní byly plné ptačích hnízd. Ptačí zpěv se dal zaslechnout od rána do večera. Karel IV. pak vydal příkaz, aby se každá královna, která tady porodí dočkala stejné péče od zpěváčků z přírody. Splnilo se to Filipíně Welserové, která se stala tajnou manželkou arciknížete Ferdinanda Tyrolského a porodila na Křivoklátu syna Karla, Filipa a dcerku Marii.

S Křivoklátem se rovněž pojí pověst o zvonu Žebrák, který i v dnešních dnech visí ve zvonici ve městě Rakovník, u kostela sv. Bartoloměje. Kdysi si vyjel král Vladislav na lov a kolem Křivoklátu zabloudil. Potkal dívku, která mu poradila a on ji z vděčnosti pozval na hrad a slíbil jí bohatou odměnu. Mladá žena však nedorazila na hrad a ani doma se neobjevila. Otec se vydal hledat své jediné dítě, neúspěšně prošel mnoho míst a nakonec se sešel s králem, kterému svěřil svůj příběh. Král nemohl dělat víc, než ho litovat a také mu předal peníze, které měl pro jeho dceru. Časem se otec vrátil zpátky domů do Rakovníka a doma na něho čekala ztracená dcera, která se cestou na hrad Křivoklát dostala do spárů lupičů, podařilo se jí utéct až po několika dnech a vrátila se domů. Šťastný otec pak za peníze od krále koupil zvon Žebrák.

Zajímavý příběh se pojí s obdobím vlády Rudolfa II. V tomto čase se věž Huderka stala vězením pro mnohé alchymisty, kteří zde buď zemřeli, nebo se jim podařilo utéct. Legenda nezapomíná ani na muže se jménem Eduard Kelley, který se sem dostal za zabití dvorního úředníka Jiřího Hunklera v souboji. K události došlo tak, že se po císařském dvoře šuškalo, že Eduard Kelley je obyčejným podvodníkem. Za podvody mu již dříve uřízli ucho, ale on to dobře maskoval dlouhými vlasy. Právě Jiří Hunkler mu během šarvátky odkryl vlasy a pochybný alchymista ho v náhlé zlosti probodl kordem. Náklonnost císaře byla ihned pryč. Ve vězení ho měli mučit až do doby, dokud neprozradí výrobu zlata, nenajde kámen mudrců nebo neobjeví elixír mládí. Mezitím Kelley nelenil a z látek si pletl silný provaz. Jednu v noci se dal na útěk a spustil se po něm dolů, provaz se však přetrhl a vězeň se zřítil na skálu. Pád sice přežil, ale zlomil si nohu, která mu musela být amputována a nahrazena dřevěnou. Posléze získal od císaře milost, ale zároveň byl zbaven majetku a cti. Potloukal se všude možné po Čechách, ale nemohl si nechat ujít další podvody, za které byl znovu uvězněn. Nakonec svůj život ukončil sám – požitím jedu.

O dalších pověstech se můžete více dozvědět s hradní čítárně, kde jsou vám k dispozici různé materiály k prostudování a čtení.