Historie

Křivoklát 1958 | Foto: Svobodat

Podle archeologického zkoumání se původní hradiště nalézalo jinde, ale neví se kde. Písemné prameny zmiňují poprvé Křivoklát roku 1110, kdy kronikář Kosmas uvádí, že došlo k přestavbě. Dosud se přesně neví, kdy vznikl královský hrad, ale uvádí se buď koncem panování Přemysla Otakara I., či na začátku vlády Václava I. (kolem roku 1230).

Václav I. (1230 – 1253) si Křivoklát hodně oblíbil a za jeho života začalo další stavební období. Výstavba byla započata okolo roku 1240, ale za Václavova života nebyla dokončena. V tehdejších časech se hrad jmenoval Nový hrádek (Castelum novum), sjížděla se sem zajímavá společnost a pořádalo se hodně lovů. Král naposledy pobýval na hrádku v září 1253, posléze vážně onemocněl a zemřel v Králově Dvoře u Berouna.

Ve stavbě Křivoklátu v gotickém slohu pokračoval Přemysl Otakar II. Vznikly obytné a provozní stavby, další palácová křídla v horním hradě a mnohé různé stavbičky a stavby. Výstavbu přerušila smrt krále v bitvě na Moravském poli a raně gotický hrad byl dokončen Václavem II., který zde pobýval skutečně málo. Za jeho panování dokončili hradní kapli, vzniklo severní křídlo se záchodovou věží, klenutý patrový arkádový ochoz na čtyřech stranách palácového dvora, velký reprezentační sál či čtverhranná věž na severozápadním nároží. V prvním desetiletí 14. století  zachvátil hrad požár, nejspíše po dobytí hradu Vilémem Zajícem z Valdeka v roce 1307. Ten ho na nějaký čas vlastnil, ale neudržel si ho a hrad se navrátil do královského držení.

Karel IV. zde moc často nepobýval, ale ubytoval na Křivoklátu svou první ženu Blanku z Valois, které se zde narodila dcerka Markéta. Hrad Křivoklát si hlavně oblíbil Karlův syn Václav IV. (1378 – 1419). Zdejší lesnaté revíry si velmi oblíbil a jezdíval sem i v mládí společně se svým vychovatelem Burghardem, vyšehradským proboštem. Panovník se raději oddával častým lovům, lazebnicím a pití vína než vladařským povinnostem. Hrad Křivoklát měl ale rád a poslední desetiletí 14. století ho nechal nákladně přestavovat. Obvod hradu posílil nový parkán, plocha hradu se rozšířila, připojovaly se nové části hradu a starší stavby zanikaly, vznikla budova purkrabství,  Velký sál a hrad měl i kvalitní keramický vodovod.

Hrad postihla katastrofa 18. března 1422, kdy propukl požár a následně byl obléhán a dobyt. Opravovalo se jenom nouzově.

Sláva čekala Křivoklát za vlády Vladislava II. (1471-1516), kdy se uskutečnila ohromující přestavba. Se stavebními pracemi se začalo v sedmdesátých letech 15. století. Kompletní přestavba čekala horní hrad, strhly se staré arkády a tři palácová křídla podstoupila radikální přestavění. Velký sál získal bohatě zdobenou klenbu, starou nárožní věž nahradila Huderka – čtverhranná věž se zděnou helmicí, parkánová hradba měla kryté střelecké ochozy a arkýřové vížky. Hrad se stal naprosto jedinečnou rezidencí.

Roku 1560 poslal král Ferdinand  dvorního stavitele Wohlmuta, aby se věnoval opravám dveří a oken. Arcikníže Ferdinand spravoval Křivoklátsko a zvelebil hrad.  Během let 1559-1564 se na hradě ubytovala jeho tajná manželka Filipína Welserová a narodily se jí zde tři děti. Ferdinand se hodně zajímal o myslivost a zkoušel jisté aklimatizační pokusy s různými druhy zvěře – s kamzíky, svišti, losy, zubry a kozorožci.

Posléze patřil hrad Křivoklát Rudolfu II. Sice ho zdejší pobyt moc nelákal, ale i tak se staral o zvelebování panství a vykoupil také i nějaké zastavené vsi a lesy. Během jeho vlády se hrad stal skladištěm pro střelný prach a vězením. Hned po svém nastoupení na trůn se na Křivoklát vydal Ferdinand III. a v roce 1637 tady dva týdny pořádal lovy. Pozdně gotická stavba byla poškozena dalším menším požárem  a později jinými zničujícími plameny v roce 1643. Blížil se úpadek hradu Křivoklát.

V roce 1658 získali Křivoklát a okolí zástavou Schwarzenberkové, ale soupis majetku hradu odhalil, že tu skoro nic nebylo. Hrad byl prodán rodu Valdštejnů. V roce 1686 získává panství Arnošt Josef z Valdštejna, který vyplatil Schwarzenberkům 400 000 zlatých a v dalších letech dostala panství věnem Valdštejnova dcera, která si vzala J. V. Fürstenberka.  V roce 1826 zachvátil hrad další požár a Fürstenberkové se díky romantismu pustili do jeho záchrany a restauračních prací. O rekonstrukce se starali architekti Josef Mocker, Kamil Hilbert, Humberto Walcher von Molthein.

V roce 1929 přešel hrad Křivoklát do majetku československého státu – Fürstenberkové ho prodali. V pozdějších letech docházelo k různým úpravám a zároveň k archeologickému zkoumání hradu.